HOME

5h-3LL 1.0
DIR: /srv/http/adent.cz/zspastelka.cz/app/View/Pages
/srv/http/adent.cz/zspastelka.cz/app/View/Pages/
Current File : /srv/http/adent.cz/zspastelka.cz/app/View/Pages/hodnoceni-a-klasifikace.ctp
<?php
	$this->set('title_for_layout', 'Hodnocení a klasifikace');
	$this->set('header_for_layout', 'Hodnocení a klasifikace');
?>

<h2>Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ<br />Úvod</h2>
<p>Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky;cílem metodického pokynu je pomoci pracovníkům školy a poskytnout jim jednotný návod, jak v této práci postupovat.</p>
<p>Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ se řídí vyhl. MŠMT ČR č. 48/2005Sb. ze dne 18. ledna 2005 konkrétně zněním § 14 - 23.</p>
<p>Metodický pokyn řídí po stránce pedagogické a didaktické postup při hodnocení a klasifikaci žáků a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky pro určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně výchovných opatření.</p>
<p>Tento metodický pokyn chápe hodnocení jako součást výchovně vzdělávacího procesu a klasifikaci průběžnou i celkovou jako jednu z forem hodnocení, kterou je možno vyjádřit příslušnou stupnicí. Zabývá se hodnocením a klasifikací dílčích i celkových výsledků a projevů žáka, jichž dosáhl v souladu s požadavky učebních osnov, i jeho schopností používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v konkrétních situacích a chováním žáka v souladu s požadavky pravidel chování (školní řád).</p>

<h3>Čl. 1 Zásady hodnocení</h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.</li>
  <li>Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. </li>
  <li>Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. </li>
  <li>Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. </li>
</ol>
 

<h3>Čl. 2 Stupně hodnocení a klasifikace </h3>
<p>jsou stanoveny ve vyhlášce MŠMT ČR o základní škole § 14 </p>
<ol>
  <li>Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:<br /> 
      1 - výborný <br /> 
      2 - chvalitebný   <br /> 
      3 - dobrý <br /> 
      4 - dostatečný <br /> 
      5 - nedostatečný <br /> 
      nehodnocen
  </li>
  <li>Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:<br /> 
      1 - velmi dobré<br />
      2 - uspokojivé<br />
      3 - neuspokojivé 
  </li>
  <li>Celkový prospěch žáka je hodnocen:<br /> 
      v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:
      <p>· prospěl s vyznamenáním</p>
      <p>· prospěl</p>
      <p>· neprospěl </p>
  </li>
  <li>Žák je hodnocen stupněm:
      <p>· "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré</p>
      <p>· "prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"</p>
      <p>· "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"</p>
  </li>
  <li>Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
      <p>· pracoval úspěšně</p>
      <p>· pracoval</p>
  </li>         
</ol>

<h3>Čl. 3 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci </h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: 
         <p>· soustavným diagnostickým pozorováním žáka</p>
         <p>· soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování</p>
         <p>· různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy</p>
         <p>· kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, analýzou výsledků činnosti žáka.</p>
         <p>· konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka </p>
         <p>· s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami</p>
         <p>· rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka</p>
  </li>         
  <li>Žák 6. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. </li>
  <li>Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.</li>
  <li>Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. </li>
  <li>Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. </li>
  <li>Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.</li>
</ol>

<h3>Čl. 4 Klasifikace žáka </h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. </li>
  <li>Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. </li>
  <li>V předmětu, ve kterém  vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.</li>
  <li>Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období</li>
  <li>Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. </li>
  <li>Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. </li>
  <li>Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. </li>
  <li>Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.</li>
</ol>

<h3>Čl. 5 Celkové hodnocení žáka </h3>
<ol>
  <li>Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. </li>
  <li>Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.</li>
  <li>Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. </li>
  <li>Má-li zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení,  požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka  v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději  do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy  nebo krajského úřadu.</li>
  <li>V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování  nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka  v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle §30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li  pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.</li>
</ol>
 
<h3>Čl. 6 Informování o prospěchu a chování</h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:
    <p>· učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny..)</p>
    <p>· třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,</p>
    <p>· ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.</p>
    <p>· na konci čtvrtletních klasifikačních období (listopad, duben) jsou zákonní zástupci informováni o prospěchu prostřednictvím žákovských knížek a webových stránek. V tomto případě je přípustná nerozhodná klasifikace ve  tvaru 1-, 2- apod.</p>
    <p>· na konci pololetí (leden) je vydáván výpis z vysvědčení, na závěr školního  roku je pak vydáno vysvědčení na předepsaném tiskopisu.</p>
  </li>
  <li>Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na níž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování, a prospěchu za neukončené klasifikační období.</li>
  <li>Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.</li>
</ol>

<h3>Čl. 7 Klasifikace chování </h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují  a s ostatními učiteli, rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. </li>
  <li>Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. </li>
  <li>Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. </li>
  <li>Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: 
    <p><strong>Stupeň 1 (velmi dobré)</strong> - Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. </p>
    <p><strong>Stupeň 2 (uspokojivé)</strong> - Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení snaží se své chyby napravit. </p>
    <p<strong>Stupeň 3 (méně uspokojivé)</strong> - Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se před důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.</p>
  </li> 
</ol> 

<h3>Čl. 8 Výchovná opatření jsou uvedena v § 17 vyhlášky </h3>
<ol>
  <li>Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. </li>
  <li>Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala").</li>
  <li>Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání  v pedagogické radě udělit důtku. </li>
  <li>Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka. </li>
  <li>Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka. </li>
  <li>Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně</li>
</ol>

<h3>Čl. 9 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření </h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. </li>
  <li>Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených  v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 9, popř. podle čl. 10. </li>
  <li>Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst.1 se v souladu  s požadavky učebních osnov hodnotí: 
    <p>· ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů</p>
    <p>· kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti</p>
    <p>· schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí</p>
    <p>· kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost</p>
    <p>· aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim</p>
    <p>· přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu</p>
    <p>· kvalita výsledků činností</p>
    <p>· osvojení účinných metod samostatného studia</p>
  </li>
  <li>Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 
    <p><strong>· Stupeň 1 (výborný)</strong> - Žák uplatňuje požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.</p>
    <p><strong>· Stupeň 2 (chvalitebný)</strong> - Žák uplatňuje požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.</p>
    <p><strong>· Stupeň 3 (dobrý)</strong> - Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.</p>
    <p><strong>· Stupeň 4 (dostatečný)</strong> - Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.</p>
    <p><strong>· Stupeň 5 (nedostatečný)</strong> - Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.</p>
  </li>
</ol>

<h3>Čl. 10 Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou praktického zaměření</h3>
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
  <li>Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. </li>
  <li>Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených  v odst. 1, postupuje učitel podle l. 9, příp. podle čl. 11. </li>
  <li>Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: 
      <p>· vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem</p>
      <p>· osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce</p>
      <p>· využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech</p>
      <p>· aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech</p>
      <p>· kvalita výsledků činností</p>
      <p>· organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí</p>
      <p>· hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci</p>
      <p>· obsluha a údržba laboratoře</p>
  </li>
</ol>