HOME

5h-3LL 1.0
DIR: /srv/http/adent.cz/benatky.cz/omeste
/srv/http/adent.cz/benatky.cz/omeste/
Current File : /srv/http/adent.cz/benatky.cz/omeste/znak-polemika.php
<?php
include('./_dir_def.php');







$_SITE_DEF['page_title'] = 'Městský znak';


$_SITE_DEF['page_header'] = 'Městský znak';
$_SITE_DEF['page_hint'] = "";

$_SITE_DEF['page_class'] = "mesto";
$_SITE_DEF['page_subclass'] = "symboly";
$_SITE_DEF['page_subsubclass'] = "mestsky-znak-polemika" ;

include ($_SITE_DEF["path_inc"] . '0_htmlhead.php');
include ($_SITE_DEF["path_inc"] . '1_header.php');
?>  



<h2>Erb pánů z Dražic, zpracovali Roman Ferstl a Pavel Hodek</h2>

<p>V městském znaku města Benátky nad Jizerou nalezneme po stranách věže modré štítky se zlatými vinnými ratolestmi o třech lístcích. Jedná se o upomínku prvních majitelů vznikajícího pojizerského panství a stavitelů dražického hradu pánů z Dražic – rodiny, která se ve XIII. a XIV. století proslavila zvláště v duchovních úřadech. Vždyť dva z jejích členů (možná tři) zastávali v daném období úřad biskupský. Dle Zdeňka Kalisty se duchovní orientace rodu projevila i v jeho erbu:</p>
<p>&rdquo;Jeho erbovní znamení je jistě výmluvné: tři zlaté révové listy v modrém poli, jež je tvoří, nesvědčí nikterak válečnické či lovecké proslulosti jeho příslušníků, jako třeba lvi pokolení markvartického, orlice pánů z Kolovrat, šternberská hvězda, sviní hlava a pokolení Buziců a jiné erby starých bojovnických rodin, a ukazují svou symbolikou spíše ke znamením, jichž užíval klérus. Vskutku také většina příslušníků tohoto rodu, jehož domovem byly původně Litovice na Unhošťsku, se objevuje mezi českým duchovenstvem, a to na nejvyšších místech jeho hierarchie.&rdquo; (Cesta po českých hradech a zámcích, 1993, s. 81).
Víno je skutečně božskou substancí a vinná réva symbolicky představuje Krista. Vždyť v Novém zákoně Ježíš praví svým učedníkům:</p>
<p>&rdquo;Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce: neboť beze mne nemůžete činit nic.&rdquo;
Ve středověku, věku symbolů, navíc vinice představovala církev a věřící. Že vinný keř (nikoli jen ratolest, jak si ještě ukážeme) na štítu pánů z Dražic něco symbolizuje, je zřejmé, avšak po staletích nám již uniká jeho pravý význam. Zbývá tedy Kalistova hypotéza, jež je snad správná, uvážíme-li, že příslušníci dražické rodiny se většinou oddali duchovní službě (Jan II. (?), biskup pražský, Jan III., biskup pražský: Budivoj, mělnický probošť a děkan svatovítské kapituly: Abel, kanovník u sv. Jiří a farář v Hostouni: Trojan, kanovník a svatovítské kapituly: Jan IV. z Dražic, biskup pražský). </p>
<p>Duchovní náboj přirozené heraldické figury – vinné révy – je nepopiratelný. Nemusí se však jednoznačně vysvětlovat jako podobenství Ježíše Krista, neboť réva bývala spojována také s Pannou Marií (například na portálu hradní kaple na Českém Šternberku), popřípadě s církví, jak je tomu kupříkladu na portálu hradní kaple na hradě Bezděz. V českém prostředí bývala vinná réva spojována i se zemskými patrony, réva je atributem sv. Václava a – sv. Ludmily. První česká „svatá“ je vydělena, neboť byla oblíbenou světicí dražického rodu a zvláště jeho nejvýznamnějšího představitele pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Vždyť i dražický kostelík byl kolem roku 1337 původně vysvěcen ku cti a chvále sv. Ludmily.</p>
<p>Jako je těžko vysvětlitelná symbolická řeč erbovního znamení pánů z Dražic, tak je i zmatená otázka tinktur (tj. heraldický výraz pro barvy a kovy), které se v současném benáteckém městském znaku ustálily v podobě modrého pole a zlaté figury (réva se třemi listy). Benátky tak užívají vžitější barevnou kombinaci rodového znaku, ale ...</p>
<p>Ale například ve znakové síni hradu Laufu u Norimberka, kde je součástí heraldické výzdoby z let 1357-61 také erb pánů z Dražic, je dražické rodové znamení jemně odlišné: stříbrná ratolest vinné révy s listy v modrém poli štítu. V tzv. Misálu (tj. kniha s mešními texty) dražickém z počátku XIV. století nalezneme v dodatečně vlepeném votivním obrazu klečícího biskupa Jana IV. z Dražic se znakem pražského biskupství a rodovým znamením, které nabízí další barevnou kombinaci: zlatou ratolest vinné révy se třemi listy v červeném poli štítu. Další variantu nabízí odborná literatura: „Po stranách věže (v benáteckém městském znaku) jsou červené štítky se stříbrnými vinnými listy“ (Znaky a pečetě středočeských měst, 1975, s. 33) Nabízí se nám tak mladší varianta, užívaná v městském znaku, kterou popsal a poopravil již August Sedláček: &rdquo;Po stranách věže jsou štítky červ. a na každém jest stříb. ratolest vinná (pp. z Dražic, mělo by býti zlaté v modrém).&rdquo; (Místopisný slovník historický ..., 1909, s. 15) V Ottově slovníku naučném pro popis erbu pánů z Dražic užil Sedláček také červenou pro štít a stříbrnou pro vinnou ratolest. Na nejstarším známém barevném vyobrazení benáteckého městského znaku z roku 1691 v knize kontraktů (1530 – 1700) najdeme štítky modré a vinné listy zlaté, tedy upravenou variantu užívanou i v současném městském znaku.</p>
<p>Sama přirozená heraldická figura vinné révy ztratila také po staletích svou původní podobu. V současném městském znaku Benátek nad Jizerou uhlídáme zlatou větvičku vinné révy se třemi listy. V práci Jiřího Čarka Městské znaky v českých zemích (1985) se při popisu benáteckého znaku dočteme, že „po stranách věže jsou dva k sobě nakloněné štítky pánů z Dražic, tj. modré štítky se zlatou snítkou vinné révy.“ (s. 73) V jiných popisech znaku zase nalezneme výraz ratolest, tedy slovo znamenající také větvičku, větev či haluzku. Jenže četná nejstarší vyobrazení dražického rodového znamení hovoří jinak. Dodnes se dochovala řada dokladů dražického znaku na architektuře: na západním průčelí kostela sv. Jiljí na Starém Městě pražském, na věži biskupského dvora na Malé Straně, na tvrzi v Litovicích (dnes součást Hostivic v bývalém okrese Praha – západ), u paty mostu v Roudnici nad Labem, na svornících v ambitu (tj. křížová chodba) kláštera augustiniánů tamtéž, na svorníku kapel sv. Anny v chrámu sv. Víta na Pražském hradě a také na sanktuáři (tj. v tomto případě výklenek s dvířky vedle oltáře, kde byly uchovávány hostie) v kostele Narození Panny Marie v Benátkách. Dražický erb se dochoval i na drobné plastice: benátecké muzeum uchovává dlaždice z 1. poloviny 14. století, jež byly součástí výzdoby reprezentačních prostor dražického hradu. Na všech těchto dokladech nenalezneme větvičku vinné révy, ale ve spodní části uvidíme naprosto zřetelně kořenový systém. Dražický erb tedy obsahoval schematicky znázorněný keř vinné révy (Vzpomeňte: „Já jsem pravý vinný kmen...“). Ve zmíněném Misálu dražickém také nalezneme v dolní liště votivního obrazu kořenový systém, na dodatečně vkresleném dražickém erbu avignonského kodexu Speculum iudiciale Viléma Durantia taktéž a pravděpodobně bychom jej nalezli i v Misálu novobenáteckých cyriaků, kdyby nebyl rukopis ve spodní části dodatečně oříznut, čímž zmizela spodní polovina kresleného erbu pánů z Dražic. I vůbec nejstarší doklad dražického rodového znamení z roku 1279 – pečeť Řehníka z Litovic, předka pánů z Dražic, obsahuje schematicky naznačený kořenový systém. </p>
<p>Benátecký městský znak tedy obsahuje zkomoleninu dražického znamení, jež by se v původní podobě dalo popsat asi takto: v červeném štítě zlatý kmínek vinné révy s kořeny a třemi listy. Nicméně Benátkám nelze nic vyčítat, ke zkomolení došlo již v průběhu 17. století. Tinktury tak vycházejí z nejstarší známé barevné podoby znaku (1691), ale komolení figur dle tohoto vzoru nebylo a není směrodatné, neboť Benátky mohou vycházet z jednoduchého zpodobení na městském pečetidle z 80. let 15. století, kde také nalezneme naznačený kořenový systém. Tedy dva k sobě nakloněné štítky pánů z Dražic s kmínky vinné révy s kořeny a třemi listy. Ve všech zde zmíněných případech můžeme u dražického keříku také sledovat jednu uschlou větévku, nejspíš jakési memento. Na plastických dokladech erbu dokonce větev vypadá jako odříznutá, jako upomínka na zde zmíněná Kristova slova o větši, jež nenese ovoce, a proto je nebeským vinařem odřezána. Prapor města Benátek nad Jizerou tuto skutečnost, zdá se, reflektuje, znak nikoli.</p>

<p><a href="symboly.php">Zpět na Symboly města</a></p>

<?php
    include ($_SITE_DEF["path_inc"] . '9_footer.php');
?>