PNG  IHDRX cHRMz&u0`:pQ<bKGD pHYsodtIME MeqIDATxw]Wug^Qd˶ 6`!N:!@xI~)%7%@Bh&`lnjVF29gΨ4E$|>cɚ{gk= %,a KX%,a KX%,a KX%,a KX%,a KX%,a KX%, b` ǟzeאfp]<!SJmɤY޲ڿ,%c ~ع9VH.!Ͳz&QynֺTkRR.BLHi٪:l;@(!MԴ=žI,:o&N'Kù\vRmJ雵֫AWic H@" !: Cé||]k-Ha oݜ:y F())u]aG7*JV@J415p=sZH!=!DRʯvɱh~V\}v/GKY$n]"X"}t@ xS76^[bw4dsce)2dU0 CkMa-U5tvLƀ~mlMwfGE/-]7XAƟ`׮g ewxwC4\[~7@O-Q( a*XGƒ{ ՟}$_y3tĐƤatgvێi|K=uVyrŲlLӪuܿzwk$m87k( `múcE)"@rK( z4$D; 2kW=Xb$V[Ru819קR~qloѱDyįݎ*mxw]y5e4K@ЃI0A D@"BDk_)N\8͜9dz"fK0zɿvM /.:2O{ Nb=M=7>??Zuo32 DLD@D| &+֎C #B8ַ`bOb $D#ͮҪtx]%`ES`Ru[=¾!@Od37LJ0!OIR4m]GZRJu$‡c=%~s@6SKy?CeIh:[vR@Lh | (BhAMy=݃  G"'wzn޺~8ԽSh ~T*A:xR[ܹ?X[uKL_=fDȊ؂p0}7=D$Ekq!/t.*2ʼnDbŞ}DijYaȲ(""6HA;:LzxQ‘(SQQ}*PL*fc\s `/d'QXW, e`#kPGZuŞuO{{wm[&NBTiiI0bukcA9<4@SӊH*؎4U/'2U5.(9JuDfrޱtycU%j(:RUbArLֺN)udA':uGQN"-"Is.*+k@ `Ojs@yU/ H:l;@yyTn}_yw!VkRJ4P)~y#)r,D =ě"Q]ci'%HI4ZL0"MJy 8A{ aN<8D"1#IJi >XjX֔#@>-{vN!8tRݻ^)N_╗FJEk]CT՟ YP:_|H1@ CBk]yKYp|og?*dGvzنzӴzjֺNkC~AbZƷ`.H)=!QͷVTT(| u78y֮}|[8-Vjp%2JPk[}ԉaH8Wpqhwr:vWª<}l77_~{s۴V+RCģ%WRZ\AqHifɤL36: #F:p]Bq/z{0CU6ݳEv_^k7'>sq*+kH%a`0ԣisqにtү04gVgW΂iJiS'3w.w}l6MC2uԯ|>JF5`fV5m`Y**Db1FKNttu]4ccsQNnex/87+}xaUW9y>ͯ骵G{䩓Գ3+vU}~jJ.NFRD7<aJDB1#ҳgSb,+CS?/ VG J?|?,2#M9}B)MiE+G`-wo߫V`fio(}S^4e~V4bHOYb"b#E)dda:'?}׮4繏`{7Z"uny-?ǹ;0MKx{:_pÚmFמ:F " .LFQLG)Q8qN q¯¯3wOvxDb\. BKD9_NN &L:4D{mm o^tֽ:q!ƥ}K+<"m78N< ywsard5+вz~mnG)=}lYݧNj'QJS{S :UYS-952?&O-:W}(!6Mk4+>A>j+i|<<|;ر^߉=HE|V#F)Emm#}/"y GII웻Jі94+v뾧xu~5C95~ūH>c@덉pʃ1/4-A2G%7>m;–Y,cyyaln" ?ƻ!ʪ<{~h~i y.zZB̃/,雋SiC/JFMmBH&&FAbϓO^tubbb_hZ{_QZ-sύodFgO(6]TJA˯#`۶ɟ( %$&+V'~hiYy>922 Wp74Zkq+Ovn錄c>8~GqܲcWꂎz@"1A.}T)uiW4="jJ2W7mU/N0gcqܗOO}?9/wìXžΏ0 >֩(V^Rh32!Hj5`;O28؇2#ݕf3 ?sJd8NJ@7O0 b־?lldщ̡&|9C.8RTWwxWy46ah嘦mh٤&l zCy!PY?: CJyв]dm4ǜҐR޻RլhX{FƯanшQI@x' ao(kUUuxW_Ñ줮[w8 FRJ(8˼)_mQ _!RJhm=!cVmm ?sFOnll6Qk}alY}; "baӌ~M0w,Ggw2W:G/k2%R,_=u`WU R.9T"v,<\Ik޽/2110Ӿxc0gyC&Ny޽JҢrV6N ``یeA16"J³+Rj*;BϜkZPJaÍ<Jyw:NP8/D$ 011z֊Ⱳ3ι֘k1V_"h!JPIΣ'ɜ* aEAd:ݺ>y<}Lp&PlRfTb1]o .2EW\ͮ]38؋rTJsǏP@芎sF\> P^+dYJLbJ C-xϐn> ι$nj,;Ǖa FU *择|h ~izť3ᤓ`K'-f tL7JK+vf2)V'-sFuB4i+m+@My=O҈0"|Yxoj,3]:cо3 $#uŘ%Y"y죯LebqtҢVzq¼X)~>4L׶m~[1_k?kxֺQ`\ |ٛY4Ѯr!)N9{56(iNq}O()Em]=F&u?$HypWUeB\k]JɩSع9 Zqg4ZĊo oMcjZBU]B\TUd34ݝ~:7ڶSUsB0Z3srx 7`:5xcx !qZA!;%͚7&P H<WL!džOb5kF)xor^aujƍ7 Ǡ8/p^(L>ὴ-B,{ۇWzֺ^k]3\EE@7>lYBȝR.oHnXO/}sB|.i@ɥDB4tcm,@ӣgdtJ!lH$_vN166L__'Z)y&kH;:,Y7=J 9cG) V\hjiE;gya~%ks_nC~Er er)muuMg2;֫R)Md) ,¶ 2-wr#F7<-BBn~_(o=KO㭇[Xv eN_SMgSҐ BS헃D%g_N:/pe -wkG*9yYSZS.9cREL !k}<4_Xs#FmҶ:7R$i,fi!~' # !6/S6y@kZkZcX)%5V4P]VGYq%H1!;e1MV<!ϐHO021Dp= HMs~~a)ަu7G^];git!Frl]H/L$=AeUvZE4P\.,xi {-~p?2b#amXAHq)MWǾI_r`S Hz&|{ +ʖ_= (YS(_g0a03M`I&'9vl?MM+m~}*xT۲(fY*V4x@29s{DaY"toGNTO+xCAO~4Ϳ;p`Ѫ:>Ҵ7K 3}+0 387x\)a"/E>qpWB=1 ¨"MP(\xp߫́A3+J] n[ʼnӼaTbZUWb={~2ooKױӰp(CS\S筐R*JغV&&"FA}J>G֐p1ٸbk7 ŘH$JoN <8s^yk_[;gy-;߉DV{c B yce% aJhDȶ 2IdйIB/^n0tNtџdcKj4϶v~- CBcgqx9= PJ) dMsjpYB] GD4RDWX +h{y`,3ꊕ$`zj*N^TP4L:Iz9~6s) Ga:?y*J~?OrMwP\](21sZUD ?ܟQ5Q%ggW6QdO+\@ ̪X'GxN @'4=ˋ+*VwN ne_|(/BDfj5(Dq<*tNt1х!MV.C0 32b#?n0pzj#!38}޴o1KovCJ`8ŗ_"]] rDUy޲@ Ȗ-;xџ'^Y`zEd?0„ DAL18IS]VGq\4o !swV7ˣι%4FѮ~}6)OgS[~Q vcYbL!wG3 7띸*E Pql8=jT\꘿I(z<[6OrR8ºC~ډ]=rNl[g|v TMTղb-o}OrP^Q]<98S¤!k)G(Vkwyqyr޽Nv`N/e p/~NAOk \I:G6]4+K;j$R:Mi #*[AȚT,ʰ,;N{HZTGMoּy) ]%dHء9Պ䠬|<45,\=[bƟ8QXeB3- &dҩ^{>/86bXmZ]]yޚN[(WAHL$YAgDKp=5GHjU&99v簪C0vygln*P)9^͞}lMuiH!̍#DoRBn9l@ xA/_v=ȺT{7Yt2N"4!YN`ae >Q<XMydEB`VU}u]嫇.%e^ánE87Mu\t`cP=AD/G)sI"@MP;)]%fH9'FNsj1pVhY&9=0pfuJ&gޤx+k:!r˭wkl03׼Ku C &ѓYt{.O.zҏ z}/tf_wEp2gvX)GN#I ݭ߽v/ .& и(ZF{e"=V!{zW`, ]+LGz"(UJp|j( #V4, 8B 0 9OkRrlɱl94)'VH9=9W|>PS['G(*I1==C<5"Pg+x'K5EMd؞Af8lG ?D FtoB[je?{k3zQ vZ;%Ɠ,]E>KZ+T/ EJxOZ1i #T<@ I}q9/t'zi(EMqw`mYkU6;[t4DPeckeM;H}_g pMww}k6#H㶏+b8雡Sxp)&C $@'b,fPߑt$RbJ'vznuS ~8='72_`{q纶|Q)Xk}cPz9p7O:'|G~8wx(a 0QCko|0ASD>Ip=4Q, d|F8RcU"/KM opKle M3#i0c%<7׿p&pZq[TR"BpqauIp$ 8~Ĩ!8Սx\ւdT>>Z40ks7 z2IQ}ItԀ<-%S⍤};zIb$I 5K}Q͙D8UguWE$Jh )cu4N tZl+[]M4k8֦Zeq֮M7uIqG 1==tLtR,ƜSrHYt&QP윯Lg' I,3@P'}'R˪e/%-Auv·ñ\> vDJzlӾNv5:|K/Jb6KI9)Zh*ZAi`?S {aiVDԲuy5W7pWeQJk֤#5&V<̺@/GH?^τZL|IJNvI:'P=Ϛt"¨=cud S Q.Ki0 !cJy;LJR;G{BJy޺[^8fK6)=yʊ+(k|&xQ2`L?Ȓ2@Mf 0C`6-%pKpm')c$׻K5[J*U[/#hH!6acB JA _|uMvDyk y)6OPYjœ50VT K}cǻP[ $:]4MEA.y)|B)cf-A?(e|lɉ#P9V)[9t.EiQPDѠ3ϴ;E:+Օ t ȥ~|_N2,ZJLt4! %ա]u {+=p.GhNcŞQI?Nd'yeh n7zi1DB)1S | S#ًZs2|Ɛy$F SxeX{7Vl.Src3E℃Q>b6G ўYCmtկ~=K0f(=LrAS GN'ɹ9<\!a`)֕y[uՍ[09` 9 +57ts6}b4{oqd+J5fa/,97J#6yν99mRWxJyѡyu_TJc`~W>l^q#Ts#2"nD1%fS)FU w{ܯ R{ ˎ󅃏џDsZSQS;LV;7 Od1&1n$ N /.q3~eNɪ]E#oM~}v֯FڦwyZ=<<>Xo稯lfMFV6p02|*=tV!c~]fa5Y^Q_WN|Vs 0ҘދU97OI'N2'8N֭fgg-}V%y]U4 峧p*91#9U kCac_AFңĪy뚇Y_AiuYyTTYЗ-(!JFLt›17uTozc. S;7A&&<ԋ5y;Ro+:' *eYJkWR[@F %SHWP 72k4 qLd'J "zB6{AC0ƁA6U.'F3:Ȅ(9ΜL;D]m8ڥ9}dU "v!;*13Rg^fJyShyy5auA?ɩGHRjo^]׽S)Fm\toy 4WQS@mE#%5ʈfFYDX ~D5Ϡ9tE9So_aU4?Ѽm%&c{n>.KW1Tlb}:j uGi(JgcYj0qn+>) %\!4{LaJso d||u//P_y7iRJ߬nHOy) l+@$($VFIQ9%EeKʈU. ia&FY̒mZ=)+qqoQn >L!qCiDB;Y<%} OgBxB!ØuG)WG9y(Ą{_yesuZmZZey'Wg#C~1Cev@0D $a@˲(.._GimA:uyw֬%;@!JkQVM_Ow:P.s\)ot- ˹"`B,e CRtaEUP<0'}r3[>?G8xU~Nqu;Wm8\RIkբ^5@k+5(By'L&'gBJ3ݶ!/㮻w҅ yqPWUg<e"Qy*167΃sJ\oz]T*UQ<\FԎ`HaNmڜ6DysCask8wP8y9``GJ9lF\G g's Nn͵MLN֪u$| /|7=]O)6s !ĴAKh]q_ap $HH'\1jB^s\|- W1:=6lJBqjY^LsPk""`]w)󭃈,(HC ?䔨Y$Sʣ{4Z+0NvQkhol6C.婧/u]FwiVjZka&%6\F*Ny#8O,22+|Db~d ~Çwc N:FuuCe&oZ(l;@ee-+Wn`44AMK➝2BRՈt7g*1gph9N) *"TF*R(#'88pm=}X]u[i7bEc|\~EMn}P瘊J)K.0i1M6=7'_\kaZ(Th{K*GJyytw"IO-PWJk)..axӝ47"89Cc7ĐBiZx 7m!fy|ϿF9CbȩV 9V-՛^pV̌ɄS#Bv4-@]Vxt-Z, &ֺ*diؠ2^VXbs֔Ìl.jQ]Y[47gj=幽ex)A0ip׳ W2[ᎇhuE^~q흙L} #-b۸oFJ_QP3r6jr+"nfzRJTUqoaۍ /$d8Mx'ݓ= OՃ| )$2mcM*cЙj}f };n YG w0Ia!1Q.oYfr]DyISaP}"dIӗթO67jqR ҊƐƈaɤGG|h;t]䗖oSv|iZqX)oalv;۩meEJ\!8=$4QU4Xo&VEĊ YS^E#d,yX_> ۘ-e\ "Wa6uLĜZi`aD9.% w~mB(02G[6y.773a7 /=o7D)$Z 66 $bY^\CuP. (x'"J60׿Y:Oi;F{w佩b+\Yi`TDWa~|VH)8q/=9!g߆2Y)?ND)%?Ǐ`k/sn:;O299yB=a[Ng 3˲N}vLNy;*?x?~L&=xyӴ~}q{qE*IQ^^ͧvü{Huu=R|>JyUlZV, B~/YF!Y\u_ݼF{_C)LD]m {H 0ihhadd nUkf3oٺCvE\)QJi+֥@tDJkB$1!Đr0XQ|q?d2) Ӣ_}qv-< FŊ߫%roppVBwü~JidY4:}L6M7f٬F "?71<2#?Jyy4뷢<_a7_=Q E=S1И/9{+93֮E{ǂw{))?maÆm(uLE#lïZ  ~d];+]h j?!|$F}*"4(v'8s<ŏUkm7^7no1w2ؗ}TrͿEk>p'8OB7d7R(A 9.*Mi^ͳ; eeUwS+C)uO@ =Sy]` }l8^ZzRXj[^iUɺ$tj))<sbDJfg=Pk_{xaKo1:-uyG0M ԃ\0Lvuy'ȱc2Ji AdyVgVh!{]/&}}ċJ#%d !+87<;qN޼Nفl|1N:8ya  8}k¾+-$4FiZYÔXk*I&'@iI99)HSh4+2G:tGhS^繿 Kتm0 вDk}֚+QT4;sC}rՅE,8CX-e~>G&'9xpW,%Fh,Ry56Y–hW-(v_,? ; qrBk4-V7HQ;ˇ^Gv1JVV%,ik;D_W!))+BoS4QsTM;gt+ndS-~:11Sgv!0qRVh!"Ȋ(̦Yl.]PQWgٳE'`%W1{ndΗBk|Ž7ʒR~,lnoa&:ü$ 3<a[CBݮwt"o\ePJ=Hz"_c^Z.#ˆ*x z̝grY]tdkP*:97YľXyBkD4N.C_[;F9`8& !AMO c `@BA& Ost\-\NX+Xp < !bj3C&QL+*&kAQ=04}cC!9~820G'PC9xa!w&bo_1 Sw"ܱ V )Yl3+ס2KoXOx]"`^WOy :3GO0g;%Yv㐫(R/r (s } u B &FeYZh0y> =2<Ϟc/ -u= c&׭,.0"g"7 6T!vl#sc>{u/Oh Bᾈ)۴74]x7 gMӒ"d]U)}" v4co[ ɡs 5Gg=XR14?5A}D "b{0$L .\4y{_fe:kVS\\O]c^W52LSBDM! C3Dhr̦RtArx4&agaN3Cf<Ԉp4~ B'"1@.b_/xQ} _߃҉/gٓ2Qkqp0շpZ2fԫYz< 4L.Cyυι1t@鎫Fe sYfsF}^ V}N<_`p)alٶ "(XEAVZ<)2},:Ir*#m_YӼ R%a||EƼIJ,,+f"96r/}0jE/)s)cjW#w'Sʯ5<66lj$a~3Kʛy 2:cZ:Yh))+a߭K::N,Q F'qB]={.]h85C9cr=}*rk?vwV렵ٸW Rs%}rNAkDv|uFLBkWY YkX מ|)1!$#3%y?pF<@<Rr0}: }\J [5FRxY<9"SQdE(Q*Qʻ)q1E0B_O24[U'],lOb ]~WjHޏTQ5Syu wq)xnw8~)c 쫬gٲߠ H% k5dƝk> kEj,0% b"vi2Wس_CuK)K{n|>t{P1򨾜j>'kEkƗBg*H%'_aY6Bn!TL&ɌOb{c`'d^{t\i^[uɐ[}q0lM˕G:‚4kb祔c^:?bpg… +37stH:0}en6x˟%/<]BL&* 5&fK9Mq)/iyqtA%kUe[ڛKN]Ě^,"`/ s[EQQm?|XJ߅92m]G.E΃ח U*Cn.j_)Tѧj̿30ڇ!A0=͜ar I3$C^-9#|pk!)?7.x9 @OO;WƝZBFU keZ75F6Tc6"ZȚs2y/1 ʵ:u4xa`C>6Rb/Yм)^=+~uRd`/|_8xbB0?Ft||Z\##|K 0>>zxv8۴吅q 8ĥ)"6>~\8:qM}#͚'ĉ#p\׶ l#bA?)|g g9|8jP(cr,BwV (WliVxxᡁ@0Okn;ɥh$_ckCgriv}>=wGzβ KkBɛ[˪ !J)h&k2%07δt}!d<9;I&0wV/ v 0<H}L&8ob%Hi|޶o&h1L|u֦y~󛱢8fٲUsւ)0oiFx2}X[zVYr_;N(w]_4B@OanC?gĦx>мgx>ΛToZoOMp>40>V Oy V9iq!4 LN,ˢu{jsz]|"R޻&'ƚ{53ўFu(<٪9:΋]B;)B>1::8;~)Yt|0(pw2N%&X,URBK)3\zz&}ax4;ǟ(tLNg{N|Ǽ\G#C9g$^\}p?556]/RP.90 k,U8/u776s ʪ_01چ|\N 0VV*3H鴃J7iI!wG_^ypl}r*jɤSR 5QN@ iZ#1ٰy;_\3\BQQ x:WJv츟ٯ$"@6 S#qe딇(/P( Dy~TOϻ<4:-+F`0||;Xl-"uw$Цi󼕝mKʩorz"mϺ$F:~E'ҐvD\y?Rr8_He@ e~O,T.(ފR*cY^m|cVR[8 JҡSm!ΆԨb)RHG{?MpqrmN>߶Y)\p,d#xۆWY*,l6]v0h15M˙MS8+EdI='LBJIH7_9{Caз*Lq,dt >+~ّeʏ?xԕ4bBAŚjﵫ!'\Ը$WNvKO}ӽmSşذqsOy?\[,d@'73'j%kOe`1.g2"e =YIzS2|zŐƄa\U,dP;jhhhaxǶ?КZ՚.q SE+XrbOu%\GتX(H,N^~]JyEZQKceTQ]VGYqnah;y$cQahT&QPZ*iZ8UQQM.qo/T\7X"u?Mttl2Xq(IoW{R^ ux*SYJ! 4S.Jy~ BROS[V|žKNɛP(L6V^|cR7i7nZW1Fd@ Ara{詑|(T*dN]Ko?s=@ |_EvF]׍kR)eBJc" MUUbY6`~V޴dJKß&~'d3i5h-3LL

HOME


5h-3LL 1.0
DIR: /srv/http/adent.cz/benatky.cz/includes
/srv/http/adent.cz/benatky.cz/includes/
Upload File:
Current File : /srv/http/adent.cz/benatky.cz/includes/historie-archeologie.php
<p>Na mapě katastrálního území Benátek registrují archeologové přes třicet lokalit, které vypovídají o přitažlivosti úrodné krajiny ležící navíc při průběhu, možná i křižovatce dálkových stezek. Mezi hlavní archeologická naleziště patří bývalé cihelny pod zámkem, tam, kde dnes stojí areál haly ledního hokeje a fotbalového hřiště, dále centrum Starých i Nových Benátek s nálezy ze středověku, v ulici Čeňka Prause místo nálezu důležitého &quot;pokladu&quot; železných mečů, kopí a závěsu kotle z doby kolem přelomu letopočtu, ale i intravilán Obodře, který vyhledávali lidé již na sklonku doby kamenné. Významný sídelní a pohřební areál existoval v době bronzové v místech severně od vodárny při silnici na Dražice, kde se říká &quot;U svatého Jana&quot;. O mnohých cenných archeologických nálezech, např. o esovitých záušnicích našich předků z 11. - 12. století, nevíme, kde byly přesně nalezeny - a tudíž ani neznáme místo, kde bylo pohřebiště.</p>

<h2>Dějiny archeologických objevů</h2>

<p>Do dějin archeologie vstoupily Benátky už velmi brzo, před více než jedenapůl stoletím, daleko dříve, než bylo v roce 1937 založeno muzeum, které nyní uchovává zhruba deset tisíc předmětů, dokladů pravěkého a středověkého osídlení areálu města od pátého tisíciletí před Kristem po vrcholný středověk 14. - 15. století.</p>
<p>První noha archeologa spočinula na &quot;polích kolem obce&quot; Benátek již v roce 1852. Páter Václav Krolmus si tehdy napsal do svého pracovního deníku s názvem &quot;Poznamenání znamenitých věcí na cestách vykopal a viděl&quot; noticku, že našel broušený kamenný nástroj. I když se tento archeologický nález do dnešní doby nedochoval,  mohou archeologové říci, že nejpravděpodobněji našel nějakou sekeru z mladší nebo pozdní doby kamenné, starou zhruba pět až sedm tisíc let.</p>
<p>Nedlouho potom,  v roce 1858 roznítil benátecký rodák Ludvík Šnajdr, další z plejády prvních archeologů, diskusi, zda v místech Nových Benátek stávalo hradiště, které mělo být před více než tisícovkou let starým &quot;župním hradem&quot; slovanského kmene Charvátů. Dokonce ho považoval  &quot;za jistě jedno z nejpevnějších hradišť v Čechách&quot;. Mělo mít půdorys &quot;elipsy&quot; a tři brány (u býv. Boleslavské a Pražské brány a u farního kostela). Bohužel nyní Šnajdrovu domněnku potvrdit nelze, i když již několik let archeologovo oko bedlivě sleduje veškeré výkopy kanalizací, vedení elektřiny, plynu i telefonu. Další hypotézu o dávném významu Nových Benátek vyslovil další benátecký rodák Zdeněk Kalista, který odvážně umístil na vrchol zámeckého pahorku oppidum, město Keltů. Vedl ho k tomu zmíněný nález mečů a dalších železných předmětů a mimo to také roku 1936 vykopaný hrob keltské ženy ze zámeckého parku. I v tomto případě uznávaný odborník na barokní období přestřelil, neboť hrob je o pár století starší nežli města Keltů. Meče zase náleží do doby, kdy již oppida v Čechách byla Kelty opuštěna.</p>
<p>Regulérní archeologické vykopávky v Benátkách nad Jizerou probíhaly s přestávkami poprvé až v letech 1994-1998, kdy pracovníci mladoboleslavského muzea prozkoumali stavbami narušená místa v areálu zámku, v jeho sousedství na Husově náměstí, dále na druhé straně Jizery u autobusových zastávek Na Burse a naposledy v kabelážních rýhách Telecomu v Obodři.</p>

<h2>Doba kamenná a první zemědělci</h2>

<p>Úplně nejstarší ověřitelné stopy přítomnosti člověka z prostoru Benátecka pocházejí z doby mezi 250 000 - 150 000 lety, a to z cihelny u Horek nad Jizerou, kde před několika desetiletími odkryli pracovníci Archeologického ústavu část tábořiště neandertálců. V hloubce šesti metrů došlo k prozkoumání povrchového sídlištního objektu o předpokládaných rozměrech 5 x 7 metrů. Patrně šlo o stanovité obydlí. Při vykopávkách bylo získáno 223 kamenných nástrojů a úštěpků. Pro jejich výrobu užívali neandertálci převážně běložlutý křemen, výjimečně křemenec a jaspis. V době osídlení paleoantropů, jak dnes archeologové nazývají neandertálce, nebyli mrtví ještě rituálně pohřbíváni. Tehdejší lidé ovládali komplikované výrobní postupy, bylo jim vlastní estetické cítění, i když jim obživu skýtal pouze lov zvířat a sběr pojídatelných rostlinných částí a drobných živočichů. Možná, že lidé starší doby kamenné - paleolitu - lovili zvěř tehdejší dob ledových a meziledových i v místech bývalých cihelen pod zámkem. Tomu by nasvědčovala zpráva významného badatele z doby Masarykovy republiky, paleontologa Jaroslava Petrboka, který popsal &quot;rozbité&quot; kosti, lebku hyeny, prst mamuta, sobí parohy a další pozůstatky nosorožce, vlka a divokého koně. </p>
<p>Nejpozději na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem se přímo na území Benátek objevili první zemědělci, kteří obdělávali zem a pěstovali domácí zvířata. Bydleli v dlouhých až čtyřicetimetrových domech o šířce zhruba 5 - 6 metrů, v jejichž okolí bývala pole a místa pro pastvu. V neolitu se s určitostí usadili na stejném místě, kde byly nalezeny zmíněné  kosti zvířat, v bývalé Stehlíkově cihelně. Tito zemědělci znali keramiku a opatřovali ji často výzdobou rytých spirál. Jedna taková nádoba odtud tvoří součást archeologických sbírek v Muzeu Benátky. Několik desítek broušených nebo štípaných kamenných nástrojů pochází z areálu města a okolí, z Podolce dokonce kamenný sekeromlat (3. tisíciletí před Kristem). V Obodři se v zimě roku 1998 podařilo zachytit zbytek sídliště z konce doby kamenné, které se rozkládalo zhruba 200 metrů severovýchodně od restaurace. Konečně nešlo o zcela nový objev, neboť pan Hladík z čp. 30 v Obodři našel na svém poli již v roce 1943 kamenný nástroj a &quot;pazourky&quot;.</p>

<h2>Kovolitci bronzu a lid popelnicových polí</h2>

<p>Podle nálezů bronzové dýky a náramku se již počátkem druhého tisíciletí před naším letopočtem pohybovali u Benátek lidé, kteří uměli slévat z mědi a cínu bronzové předměty. Archeologové jim připisují únětickou kulturu a znají z nedalekých Brodců dokonce dvě pohřebiště se &quot;skrčenci&quot;. Tehdy ukládali mrtvé v pokrčené poloze s koleny pod bradou na zmíněné lokalitě dokonce do hrobek se stěnami z pečlivě narovnaných oblázků.</p>
<p>Nejhustší pravěké osídlení nejenom Benátecka, ale i celého Pojizeří nastalo během mladší doby bronzové, kdy lid popelnicových polí, některými archeology ztotožnovaný s etnikem Venetů, postavil téměř u každé současné obce Pojizeří malé vesničky. U nich pohřbíval své spálené mrtvé v hliněných popelnicích žlutavých barev, do nichž ukládal osobní šperky, například náramky, závěsky, jehlice, ale i břitvy. Dvě takové &quot;popelnice&quot; jsou sice uschovány v Muzeu Benátky, ale v inventární knize k nim schází informace, kde přesně v Benátkách  byly nalezeny. Proto zůstává neosvětleno místo pohřebiště lidu popelnicových polí. Čím se příslušníci této početné populace zabývali? Základem obživy bylo pěstování polních plodin, ponejvíce pšenice, dále chov domácích zvířat, hlavně dobytka, ovcí a koz, prasat.</p>
<p>Těsně po roce 1000 před Kristem mizí na Benátecku lidé popelnicových polí, na žárových pohřebištích již nikdo neukládal popel zemřelých do nádob. Má se zato, že dolní Pojizeří ovládli přistěhovalci ze středních Čech. V dnešních Benátkách se usídlili kdesi na východních březích Jizery poblíž Obodře. Archeologové nazývají jejich kulturu knovízskou. Přetrvali zde až do příchodu Keltů po roce 400. </p>

<h2>Osídlení dnešních Benátek Kelty a později Germány</h2>

<p>Podle prvních písemných historických zpráv o střední Evropě není pochyb, že mezi 4. - 1. stoletím před Kristem sídlili na několika místech katastrálního území Benátek Keltové a po nich až do počátku 6. století našeho letopočtu příslušníci germánských kmenů, patrně nejdřív Hermundurů, potom Markomanů a naposledy Langobardů. </p>
<p>Civilizace Keltů, kteří v Čechách budovali první města, razili zlaté a stříbrné mince, používali hrnčířský kruh, zavedli řadu vynálezů, například rotační žernovy, email, ale i železný hřebík s kladivem, zasáhla Benátky hned ve 4. století. Tehdy Keltové pohřbívali své mrtvé nespálené téměř vždy s hlavou k severu, bojovníky s železnou zbrojí - mečem, kopím a mnohdy i štítem - ženy se šperky - nákrčníky, náramky, nánožníky, opasky a dalšími předměty z bronzu. Všechny jmenované předměty byly v Benátkách nalezeny především na dvou místech, jednak v cihelnách ve sportovním areálu, jednak v areálu zámku. Bohužel, kde Keltové sídlili, nevíme, ale muselo to být v těsné blízkosti zmíněných lokalit. Keltové nezakládali svá pohřebiště daleko od dvorců a vesnic, nanejvýš do vzdálenosti dvou, tří set metrů. </p>
<p>Konec keltské civilizace bezprostředně souvisí s tehdejšími novými obyvateli Pojizeří, Germány, kteří zanechali svoje stopy nedaleko vodárny, na bývalém poli pana Šlégla &quot;U svatého Jana&quot; při silnici na Dražice. Tam existovalo jejich žárové pohřebiště, z něhož se do Muzea Benátky dostaly bronzové spony. Další germánské spony z Nových Benátek daroval muzeu pan Polák, účetní předválečné záložny. Možná germánský hrob ve čtvercové ohradě se podařilo v roce 1998 identifikovat prostřednictvím letecké prospekce, a to na plošině jižně od Obodře. Velkým otazníkem zůstává osvětlení hromadného nálezu železných předmětů, dvou mečů, kopí, dláta a závěsu ke kotli, který byl před druhou světovou válkou náhodou vykopán v ulici Čeňka Prause. Snad šlo o oběť podzemním božstvům, ale časové zařazení nálezů do doby okolo přelomu letopočtů znesnadňuje přisouzení obětiny posledním Keltům nebo prvním Germánům. Ani nedávné bedlivé sledování terénních výkopů v okolí nepřineslo na tuto otázku odpověď.  </p>

<h2>Příchod našich předků na území Benátek</h2>

<p>Poslední možné datum, kdy Slované po odchodu Germánů na jih a západ přišli na břehy Jizery do  míst současného města, spadá do 9. - 10. století po Kristu. Z této doby se v Muzeu Benátky zachovaly dvě celé nádoby, které pravděpodobně pochází z hrobu. Opět archeologové neznají místo, kde byly nalezeny, což platí také o třech dalších špercích z hrobů starých Slovanů. Jde o esovité záušnice z bronzu, které ženy našich předků nosily zavěšené na pásce ve vlasech, náleží do 10. - 12. století. V této době nepochybně sídlili naši předkové jednak v Obodři, jednak v místech dnešního autobusového nádraží ve Starých Benátkách na levém  břehu Jizery. Záchranný výzkum v Obodři probíhal v roce 1998 a zachytil část interiéru nějakého nadzemního, možná srubového domu našich předků, kde byla situována hliněná, snad chlebová pec. </p>

<h2>Svědectví archeologie o počátcích města Benátek</h2>

<p>Vznik každého města, jehož zakládací listina se nezachovala, bývá spojen s mnoha problémy. Ovšem když chybí písemné prameny, může pomoci archeologie. V dnešní době se však archeologové téměř vždy dostávají ke slovu až při různých zemních pracích. Tak tomu bylo i v roce 1997 při stavbě pobočky České spořitelny a.s. ve Starých Benátkách, nedaleko stanice autobusů. Na samém okraji buldozerem skryté plochy, v jámě pro betonové základové patky,  byly zjištěny dosud nejstarší stopy po našich předcích v intravilánu města Benátek. Dokumentován byl zbytek vyhořelé dřevěné stavby s udusanou dřevěnou podlahou. Možná, že šlo o hrázděný dům bez kamenné podezdívky, vyloučena není ani srubová stavba. V každém případě však bylo při konstrukci stěn použito žluté sprašové hlíny smíšené do upravovatelného stavu vodou. Po požáru se část stěn zbarvila do jasně červené barvy. Z tohoto obydlí se podařilo získat pro archeologické sbírky mladoboleslavského muzea zbytky kuchyňských nádob, které lze předběžně datovat  od konce 12. až do první poloviny 13. století. Hliněné střepy patří k častým nálezům z této doby. Netřeba se divit množství, které naši předci spotřebovali. Po čase začali nádoby od různé potravy páchnout a s obavou před chorobami byly prostě zahazovány kousek za dům. Stáří materiální kultury ze záchranného archeologického výzkumu v Benátkách naznačuje větší stáří tohoto sídla, které je poprvé zmiňováno až v roce 1259. Ještě před rokem 1300 však bylo spáleniště archeologem dokumentovaného domu ve Starých Benátkách překryto dvaceticentimetrovou vrstvou povodňové naplaveniny. A tak prostřednictvím archeologie vyšlo ze 210 cm hlubokého výkopu svědectví o počátku Benátek, shodou okolností spojené s &quot;pravou&quot; potopou.  </p>
<p>V době po roce 1340 mělo podle písemné zprávy dojít k založení nového opevněného města Nových Benátek na strategicky výhodném místě pahorku nad Jizerou, kam se patrně měli přemístit obyvatelé Starých Benátek z opačného břehu Jizery. Co na to archeologové? Podle archeologických nálezů z míst Nových Benátek lze konstatovat, že v místě nově založeného města rozhodně nikdo nesídlil. Až na jednu výjimku, jediný střep ze 13. století, který se podařilo získat z míst pozdějšího zámku. Naopak v prostoru Starých Benátek končí archeologicky doložené osídlení zhruba koncem 13. století, takže můžeme považovat za pravděpodobné, že se naši tehdejší předci doslova přestěhovali na druhou stranu Jizery. Ovšem jenom málo archeologové prosondovali a budoucí nálezy možná přinesou jiné výsledky. Ještě jednu otázku se snad budou snažit archeologové zodpovědět, a to, proč naši předci přenesli svoje sídla přes Jizeru? Nános povodňových hlín nad osídlením ze 13. století ve Starých Benátkách by mohl naznačovat, že ve Starých Benátkách mohli mít problémy s povodněmi. I tento problém jako mnohé jiné zřejmě vyřeší až příští archeologické vykopávky.</p>